Moderní elektrotechnika podléhá více než kdy jindy jednomu trendu: miniaturizaci. Sestavy a jejich komponenty musí být nejen stále výkonnější, ale také stále menší. Přesto se často používají v drsných reálných podmínkách. Součástky i konektkonektor se proto při stejném zatížení stávají stále jemnějšími. Kvalitní konektor však tomuto namáhání odolává nejen stejně dobře jako jeho starší a větší bratr, ale dokonce ještě lépe. Důvodem jsou pokroky ve složení materiálů i v konstrukci výrobku, například v geometrii izolačního tělesa (obr. 1).

 Na odolnost konektoru má vliv celá řada faktorů. Jedním z nich je kontaktní plocha (povrch kontaktu). Ta zásadním způsobem určuje životnost konektoru, která se obvykle měří v počtu zasunovacích cyklů (cyklus zasunutí). Při provozu v terénu je konektor vystaven určitým mikrokonektor. Ty vedou k oděru povrchu a v důsledku toho k tvorbě oxidu (obr. 2).

Kontakty konektoru se vyrábějí lisováním nebo soustružením. Při lisování (lisování) však na spodní straně lisovaného pásu vzniká nerovnoměrný povrch s ostrými hranami, který je viditelný pod mikroskopem. Tradiční systémy navazují kontakt právě na této „střižná hrana“, což vede ke zvýšenému oděru povrchu a tím i k vyššímu přechodový odpor. Tomu lze zabránit, pokud se pružinová tulipánová část v takzvaném procesu lisování a ohýbání ohnete o 90 stupňů, takže se hladkou, válcovanou plochou dotýká „nožový kontakt“ (obr. 3).
 
Pro dlouhou životnost konektoru je však rozhodující nejen konstrukce pružinové lišty (zásuvková lišta), ale také konstrukce nožové lišty (nožová lišta). I ta musí být totiž čistě lisována a dále zpracována, aby se zabránilo vzniku poškozených, ostrých hran.

Ještě robustnější jsou naproti tomu konektory (konektor) s takzvaným „hermafroditním“ kontaktním systémem. Jejich zvláštností je identická geometrie kontaktů obou polovin konektoru, zástrčky (Plug) a zásuvky (Socket). Obě tedy disponují jak pružinou, tak nožem. Každý pin je tak kontaktován dvěma pružinami, přičemž zástrčka a zásuvka jsou vzájemně propleteny a nemohou se od sebe oddělit. Zatímco oboustranná lišta s pružinami (zásuvková lišta) při mechanickém namáhání vždy zajišťuje alespoň jeden kontaktní bod, propletené geometrie u genderově neutrálních kontaktních systémů zaručují, že přenos signálu vždy probíhá přes dva kontaktní body. Tato vysoká redundance tak umožňuje maximální spolehlivost kontaktu (obr. 5).

  zalisovací kolík má přitom větší úhlopříčku než průměr otvoru v desce plošných spojů. Kolík konektoru je v zalisovací zóna ohebný, aby se deska plošných spojů při lisování nedeformovala vlivem fyzikálních sil. Deformace se proto omezuje na zalisovací zóna (obr. 8). Mezi kontaktní kolík a pokoveným otvorem v desce plošných spojů vzniká svařování za studena: plynotěsné, korozivzdorné, nízkoohmové a elektricky dobře vodivé mechanické spojení, které je vhodné i pro zalévání. Toto spojení je navíc specifikováno v normě DIN EN 60352-5 a zachovává si spolehlivý kontakt i při velmi vysokých mechanických a tepelných namáháních, jako jsou vibrace, ohyb a prudké teplotní změny, a odolává dokonce i rázovým zatížením až do 200 g.
 
Díky svým vynikajícím vlastnostem z hlediska odolnosti a desetkrát lepší elektrické propustnosti ( intenzita poruch ) (hodnota FIT) než u automaticky pájených spojů konektor se konektor technologie press-fit často používá v aplikacích s vysokými bezpečnostními požadavky, kde nesmí dojít za žádných okolností k přerušení přenosu signálu, například v systémech airbagů nebo modulech ABS a ESP.

 Geometrie izolačního tělesa konektoru navíc pomáhá chránit kontakty před poškozením během provozu nebo při instalaci. Měla by být navržena tak, aby citlivé kontakty uvnitř konektoru byly chráněny.

 Pomocí zkosení lze navíc zabránit poškození při montáži. Pomáhají vyrovnat posun desek plošných spojů při zasunutí v jakémkoli směru. Díky dodatečné záchytné oblasti lze obě poloviny konektoru spojit bez poškození i v případě posunutí ve středu nebo v úhlu (obr. 10).

Některé konektor navíc disponují tzv. „boardlocky“. Jedná se o kovové úchyty, které jsou připevněny k izolační těleso a rovněž se připájejí na desku plošných spojů (obr. 11). Tím zajišťují dodatečnou stabilitu – i za nepříznivých podmínek, jako jsou vibrace a nárazy.

Rozsah tolerance konektoru hraje rozhodující roli při posuzování jeho odolnosti. Pokud konektor nedokáže vyrovnat dané tolerance, vedou mechanické pohyby k opotřebení nebo dokonce k poškození konektorového spojení. Při instalaci zde pomáhají zaváděcí zkosení, která umožňují bezproblémové zasunutí nožových a pružinových lišt (zásuvková lišta). Avšak i ve zapojeném stavu je třeba vyrovnat mikropohyby. Toho se dosahuje díky geometrii kontaktů a izolačních těles. Pokud má konektor (konektor) funkci „plovoucí uložení“, dokáže i během provozu vyrovnat posuny až do ±0,4 mm. Tato funkce nabývá na významu, protože hraje rozhodující roli při osazování desky plošných spojů více konektory. V terénu však vznikají zatížení nejen ve směru x a y, ale také ve směru z (obr. 12).

 K důkladnému testování konektorů (konektor) z hlediska jejich odolnosti existují různé zkušební postupy. Při tom se sledují proměnné, jako je elektrická pevnost a přechodový odpor, a to vždy před a po zátěžové zkoušce, a stav kontaktů se vizuálně kontroluje. Lze tak například ověřit vliv 500 cyklus zasunutí na elektrická pevnost nebo v klimatické zkoušce zjistit, zda má několikahodinové vystavení nejprve teplotě -55 °C a následně 125 °C negativní vliv na přechodový odpor konektoru. Při teplotním šokovém testu musí konektor vydržet 100krát rychlý přechod mezi těmito extrémními teplotami, vždy po dobu 30 minut. A také středové a úhlové posuny (úhlové přesazení) při zasunutí, stejně jako rozsah tolerance ve zasunutém stavu, by neměly být ověřovány pouze teoreticky na CAD modelu, ale měly by být důkladně testovány v praxi a jejich odolnost empiricky potvrzena. Stejně důležité je, aby se různé zkoušky, které jsou pro kontaktní plochy (povrch kontaktu) kritické, prováděly také v kombinaci, aby se simulovaly reálné podmínky. Tak by se například mohly provádět kombinované zkoušky zasouvacích cyklů (cyklus zasunutí-) a zkoušky ve směsi korozních plynů (Schadgas), aby se zajistilo, že se výkon konektoru z hlediska přechodového odporu (přechodový odpor) a napěťové pevnosti (elektrická pevnost) nezhoršil a že kontakty neutrpěly žádné poškození (obr. 14).