Hledáte podrobné odborné informace o senzorech a kamerových systémech?
Pro podrobnější informace si zde stáhněte naši bezplatnou odbornou publikaci.
Board-to-Board konektor a vývoj v robotice
konektor se vyvíjely souběžně s pokroky v robotice, aby umožnily nové elektronické funkce, zlepšily výkon a přenosovou rychlost dat a optimalizovaly konstrukční konfigurace. Článek ukazuje, jak technologie konektorů umožnila každou generaci automatizace a jak se obě oblasti vyvíjely v průběhu desetiletí.
Autor: Anne Louden, ept USA

Robot bez konektor je jako lidské tělo bez nervového systému. Bez těchto malých, ale klíčových komponent je komunikace zcela nemožná jak uvnitř uzavřeného robotického systému, tak mezi interním systémem a externími systémy.
Od raných strojů, které pracovaly podle jednoduchých pokynů, až po dnešní plně propojené výrobní systémy Průmyslu 4.0 – každý krok vpřed ve schopnostech robotiky vyžadoval odpovídající pokrok v oblasti elektrické konektivity. Historie robotiky je proto také historií konektivity.
Počet elektrických systémů v dnešní robotice se odráží nejen v samotném počtu potřebných konektorů (konektor), ale také v pozoruhodné rozmanitosti požadovaných konektorů. Od robustních vysokovýkonných spojů až po vysokorychlostní datové a signální spoje – každý typ konektoru se volí podle specifických požadavků dané aplikace.
Od raných strojů, které pracovaly podle jednoduchých pokynů, až po dnešní plně propojené výrobní systémy Průmyslu 4.0 – každý krok vpřed ve schopnostech robotiky vyžadoval odpovídající pokrok v oblasti elektrické konektivity. Historie robotiky je proto také historií konektivity.
Počet elektrických systémů v dnešní robotice se odráží nejen v samotném počtu potřebných konektorů (konektor), ale také v pozoruhodné rozmanitosti požadovaných konektorů. Od robustních vysokovýkonných spojů až po vysokorychlostní datové a signální spoje – každý typ konektoru se volí podle specifických požadavků dané aplikace.
Propojení v robotice: Od mechanického pohybu k robotice řízené sítí
Technologický pokrok v robotice lze shrnout do jednotlivých vývojových etap:
počínaje mechanickými pohyby → přes elektromechanická řízení až po programovatelnou elektroniku → dále do digitálního věku → a konče dnešní robotikou založenou na datech (IoT) a senzorech, plně řízenou sítí.
počínaje mechanickými pohyby → přes elektromechanická řízení až po programovatelnou elektroniku → dále do digitálního věku → a konče dnešní robotikou založenou na datech (IoT) a senzorech, plně řízenou sítí.
Senzory a kamery v moderních robotických aplikacích
Od kruhového konektoru k obdélníkovému konektor pro desky plošných spojů
Nejstarší průmyslové roboty z 50. a 60. let 20. století byly v podstatě mechanická zařízení, která byla řízena převážně velmi primitivními elektronickými systémy. V počátcích robotiky se k provádění operací používaly pevně zapojené řídicí systémy, relé, spínače, časovače, magnetické bubny a uložené mechanické či elektrické pokyny, a nikoli softwarové řízení, které si dnes s robotikou spojujeme. V 60. letech se v některých robotických systémech začaly objevovat elektronické řídicí systémy.
Společnost Unimation vyvinula a patentovala „Unimate“, který byl v roce 1961 nasazen na montážních linkách společnosti General Motors v Trentonu v New Jersey. Unimate je považován za prvního průmyslového robota na světě. Ačkoli tento hydraulický robotický ramenní systém představoval v té době špičkovou technologii, původní konstrukce neměly žádný programovací jazyk a byly silně závislé na lidských zásazích.
Kruhové konektory byly v té době v robotice velmi rozšířené a nacházely obzvláště široké uplatnění i v jiných běžných rádiových a audio aplikacích. Vzhledem k potřebě vyšší hustoty pinů se tyto kruhové tvary vyvinuly v obdélníkové konektory pro desky plošných spojů. Obdélníky bylo možné uspořádat vedle sebe, aby se dosáhlo kompaktnějšítyp. V 60. letech 20. století se první obdélníkové konektor začaly prosazovat na širším trhu s elektronikou. Technologie konektorů v robotice se vyvinula od pouhého napájení k součásti interní komunikace, protože roboti se stávali stále složitějšími; zejména v následujících desetiletích zažila tento obor velký rozmach.
Společnost Unimation vyvinula a patentovala „Unimate“, který byl v roce 1961 nasazen na montážních linkách společnosti General Motors v Trentonu v New Jersey. Unimate je považován za prvního průmyslového robota na světě. Ačkoli tento hydraulický robotický ramenní systém představoval v té době špičkovou technologii, původní konstrukce neměly žádný programovací jazyk a byly silně závislé na lidských zásazích.
Kruhové konektory byly v té době v robotice velmi rozšířené a nacházely obzvláště široké uplatnění i v jiných běžných rádiových a audio aplikacích. Vzhledem k potřebě vyšší hustoty pinů se tyto kruhové tvary vyvinuly v obdélníkové konektory pro desky plošných spojů. Obdélníky bylo možné uspořádat vedle sebe, aby se dosáhlo kompaktnějšítyp. V 60. letech 20. století se první obdélníkové konektor začaly prosazovat na širším trhu s elektronikou. Technologie konektorů v robotice se vyvinula od pouhého napájení k součásti interní komunikace, protože roboti se stávali stále složitějšími; zejména v následujících desetiletích zažila tento obor velký rozmach.

První verze obdélníkových konektorů DIN 41612 pro desky plošných spojů a backplane, z nichž některé varianty se aktivně používají dodnes, se na trhu objevily poprvé na konci 60. let. Formální standardizace rodiny backplane-rodina konektorů jako normy DIN 41612 s rozteč 2,54 mm proběhla v 70. letech.
Elektromechanická řízení pro programovatelné řídicí jednotky
V 70. a 80. letech 20. století se robotika vyvinula od primitivní elektroniky ke složitým mechanickým systémům. Vzhledem k tomu, že počítačový hardware se stával stále rozšířenějším a dostupnějším, znamenalo toto období začátek programovatelného softwaru, mikroprocesorů a rané integrace senzorů do robotiky, včetně raných technologií lidaru a ultrazvukového měření vzdálenosti. Díky těmto novým technologiím byly systémy schopny provádět výpočty a spouštět složitější programy, aniž by byly zcela závislé na elektromechanických řídicích systémech.
V těchto desetiletích došlo také k novým vývojům a vylepšením v oblasti elektronického návrhu motorů, enkodérů, řídicích jednotek, senzorů, bezpečnostních systémů, periferních zařízení a mnoha dalších komponent. Množství těchto vylepšení vedlo k drastickému nárůstu počtu elektrických spojů potřebných v robotických systémech. Výrobci konektorů na to reagovali vývojem kompaktnějších, vibracím odolných konektor, které dokázaly pojmout větší počet kontaktů.
Robotika se nyní ve velkém měřítku prosadila ve výrobních linkách, protože automatizace se rychle stala běžnou průmyslovou technologií. Elektrická propojení musela zajistit nepřetržitý provoz a zároveň najít způsoby, jak zabránit „přeslech“ neboli nežádoucímu rušení signálu způsobenému rostoucím počtem sousedních elektrických komponent. Při navrhování doporučeného layoutu DPS se do popředí dostala integrita signálu (integrita signálu). Zemnící plochy na deskách plošných spojů se staly standardní praxí, když se v průběhu 80. let 20. století etablovala výroba vícevrstvých desek plošných spojů se čtyřmi nebo více vrstvami. Aby se zabránilo tomu, že elektromagnetické rušení (EMI) naruší provoz zařízení, vyvinulo se stínění konektorů od jednoduchých kovových krytů až po pokročilé uzemňovací systémy, které konektor zcela obklopovaly.
V těchto desetiletích došlo také k novým vývojům a vylepšením v oblasti elektronického návrhu motorů, enkodérů, řídicích jednotek, senzorů, bezpečnostních systémů, periferních zařízení a mnoha dalších komponent. Množství těchto vylepšení vedlo k drastickému nárůstu počtu elektrických spojů potřebných v robotických systémech. Výrobci konektorů na to reagovali vývojem kompaktnějších, vibracím odolných konektor, které dokázaly pojmout větší počet kontaktů.
Robotika se nyní ve velkém měřítku prosadila ve výrobních linkách, protože automatizace se rychle stala běžnou průmyslovou technologií. Elektrická propojení musela zajistit nepřetržitý provoz a zároveň najít způsoby, jak zabránit „přeslech“ neboli nežádoucímu rušení signálu způsobenému rostoucím počtem sousedních elektrických komponent. Při navrhování doporučeného layoutu DPS se do popředí dostala integrita signálu (integrita signálu). Zemnící plochy na deskách plošných spojů se staly standardní praxí, když se v průběhu 80. let 20. století etablovala výroba vícevrstvých desek plošných spojů se čtyřmi nebo více vrstvami. Aby se zabránilo tomu, že elektromagnetické rušení (EMI) naruší provoz zařízení, vyvinulo se stínění konektorů od jednoduchých kovových krytů až po pokročilé uzemňovací systémy, které konektor zcela obklopovaly.
Robotika vstupuje do digitálního věku
V 90. letech a na počátku 21. století se roboty vyvinuly z jednotlivě izolovaných strojů na součásti rozsáhlejších průmyslových sítí. Vylepšení v oblasti průmyslového ethernetu umožnila komunikaci v reálném čase mezi všemi roboty v rámci jednoho výrobního systému, přičemž všechny jsou plně programovatelné a lze je řídit pomocí centralizovaného softwaru.
Rozmanitost připojovacích možností potřebných pro robotické systémy prudce vzrostla, jakmile se do robotiky začaly promítat nové technologické pokroky. Četné komponenty výrobní linky – od systémů zpracování obrazu přes kamery, senzory, dopravníkové pásy a přístroje pro měření kvality až po třídicí systémy a další – se mohly stát součástí jediné sítě. Každá komponenta si nadále zachovávala své vlastní individuální elektrické požadavky, zatímco vzájemná komunikace v rámci systému byla plynule udržována.
Rozmanitost připojovacích možností potřebných pro robotické systémy prudce vzrostla, jakmile se do robotiky začaly promítat nové technologické pokroky. Četné komponenty výrobní linky – od systémů zpracování obrazu přes kamery, senzory, dopravníkové pásy a přístroje pro měření kvality až po třídicí systémy a další – se mohly stát součástí jediné sítě. Každá komponenta si nadále zachovávala své vlastní individuální elektrické požadavky, zatímco vzájemná komunikace v rámci systému byla plynule udržována.
Tyto komplexní požadavky na průmyslové sítě opět vedly k poptávce po vyšších komunikačních rychlostech a postavily konstrukci konektor před nové výzvy. Datové rychlosti nejprve vzrostly do řádu stovek Mb/s a poté rychle na několik Gb/s. Inženýři se soustředili na vylepšení geometrie pouzder a na návrh uspořádání kontaktních kolíků, které by umožňovaly co nejvyšší rychlost. U vysokorychlostních konektorů byly do elektrického návrhu konektoru integrovány diferenciální páry a uspořádání typu „signál-zem-signál“ (a později varianty jako „zem-signál-signál-zem“), místo aby bylo uzemnění považováno pouze za jednoduchou funkci napájení nebo bezpečnostní funkci.
konektor Zero8 s EMC stínění i bez něj

Nejstarší formy stínění sahají do konce 19. století, kdy první telefonní inženýři zjistili, že pletený drát z lamety snižuje rádiové rušení na kabelech telefonních sluchátek. Použití dobře navrženého kovového stínění zvyšuje ochranu před vnějšími signálními a proudovými rušeními. Výše uvedený příklad ukazuje námi vyvinutý Zero8-konektor s vysokým profilem a roztečí 0,8 mm; jedinečné oboustranné kontakty ScaleX zajišťují mimořádnou mechanickou stabilitu a spolehlivost kontaktu, zatímco geometrie konektoru je optimalizována pro datové přenosové rychlosti přesahující 16 Gb/s.
Více o Zero8
Více o Zero8
konektor Colibri podle standardu COM-Express

Standard COM-Express (modul COM) byl původně schválen organizací PICMG v roce 2005. Specifikace definuje osm různých variant zapojení pinů, přičemž starší varianty jsou již dnes zastaralé. Moduly COM-Express sdružují základní funkce spustitelného počítače, jako jsou například procesor (CPU), grafický procesor, paměť a standardní rozhraní. První konektor Colibri s roztečí 0,5 mm od společnosti Ept umožňovaly přenosové rychlosti 8+ a 10+ Gb/s. Dnes nové verze variant Colibri s rychlostmi 16+ a 25+ Gb/s umožňují bezporuchový přenos dat signálů USB 3.1 Gen2 a PCI Express 4.0.
Více o Colibri
Více o Colibri
Současné senzory, sítě a internet věcí (IoT)
V robotice se dnes využívají obrovské moderní sítě senzorů. Tyto sítě nepřetržitě generují obrovské množství provozních dat, která lze vyhodnocovat za účelem optimalizace funkčnosti. Nástup internetu věcí (IoT) posunul robotiku ještě o krok dál, protože tato data lze nyní analyzovat v reálném čase. Diagnostické informace, data ze zpracování obrazu, snímky z kamer, snímače točivého momentu, snímače přiblížení, snímače síly, lidar, bezpečnostní systémy a mnoho dalšího lze zaznamenávat a externě vyhodnocovat prostřednictvím analytických platforem založených na cloudu. Aktualizace softwaru a firmwaru lze provádět bez lidského zásahu.
Umělá inteligence, datová infrastruktura, edge computing i autonomní a kolaborativní robotika budou vyžadovat stále větší výměnu spolehlivých dat v reálném čase. Neustále přetrvává poptávka po menších a lehčích spojích, stejně jako nutnost efektivního využití minimálního prostoru na deskách plošných spojů.
Umělá inteligence, datová infrastruktura, edge computing i autonomní a kolaborativní robotika budou vyžadovat stále větší výměnu spolehlivých dat v reálném čase. Neustále přetrvává poptávka po menších a lehčích spojích, stejně jako nutnost efektivního využití minimálního prostoru na deskách plošných spojů.
Budoucnost propojení v robotice
Chelsea Finn, docentka na Stanfordově univerzitě a spoluzakladatelka společnosti „Physical Intelligence“, hovořila na konferenci Y Combinator Startup School 2026 v San Franciscu o umělé inteligenci a zaměřila se přitom na raketový pokrok v oblasti fyzické umělé inteligence a robotiky. Jádrem jejího vystoupení byla proměna umělé inteligence: odklon od vývoje omezeného převážně na digitální svět softwaru a jazykových modelů směrem k fyzickému světu, v němž může umělá inteligence interagovat s reálným prostředím a v něm působit. Potřeba hardwarových návrhů ve spojení se zdokonalováním modelů strojového učení, které mohou společně autonomně fungovat po dlouhou dobu, bude robotiku dále pohánět.
Neexistuje jednotné řešení, které by tuto transformaci umožnilo pro všechny robotické systémy. Obrovská rozmanitost funkcí konektorů pokrývá nespočetné elektrické požadavky v rámci robotického systému. Moderní robotické systémy budou integrovat širokou škálu možných konektor-Typen, které se vyznačují odolnými kontaktními systémy, jedinečnými zasouvacími mechanismy, geometriemi odolnými proti vibracím, odolnými materiály pro četné cyklus zasunutí a stíněním chránícím vysokorychlostní signály před elektromagnetickým rušením.
konektor možná nezpůsobují stejný rozruch jako klouby humanoidních robotů nebo nový software, ale zůstávají jednou z tichých, avšak klíčových technologií stojících za každou generací robotiky a průmyslové automatizace. konektor se skrývají v pozadí infrastruktury a zajišťují nenápadnou, ale stálou spolehlivost, která teprve umožňuje využití nápadnějších pokroků v robotice. Díky pokrokům v oblasti konektorů a konstrukce hardwaru se z laboratorních kuriozit stávají běžná automatizační zařízení.
Neexistuje jednotné řešení, které by tuto transformaci umožnilo pro všechny robotické systémy. Obrovská rozmanitost funkcí konektorů pokrývá nespočetné elektrické požadavky v rámci robotického systému. Moderní robotické systémy budou integrovat širokou škálu možných konektor-Typen, které se vyznačují odolnými kontaktními systémy, jedinečnými zasouvacími mechanismy, geometriemi odolnými proti vibracím, odolnými materiály pro četné cyklus zasunutí a stíněním chránícím vysokorychlostní signály před elektromagnetickým rušením.
konektor možná nezpůsobují stejný rozruch jako klouby humanoidních robotů nebo nový software, ale zůstávají jednou z tichých, avšak klíčových technologií stojících za každou generací robotiky a průmyslové automatizace. konektor se skrývají v pozadí infrastruktury a zajišťují nenápadnou, ale stálou spolehlivost, která teprve umožňuje využití nápadnějších pokroků v robotice. Díky pokrokům v oblasti konektorů a konstrukce hardwaru se z laboratorních kuriozit stávají běžná automatizační zařízení.

Roboti nepotřebují jen více inteligence. Klade také vyšší nároky na své konektory. Konektory musí být dostatečně robustní, aby odolaly prostředí stroje, ale také dostatečně rychlé pro přenos dat. Každý z těchto typů konektorů využívá jinou kontaktní technologii, jiný rozteč a jinou výška. Navzdory těmto rozdílům byl každý z výše uvedených konektorů ept integrován do robotického systému.

Máte ještě nějaké dotazy?
Pak nás prosím kontaktujte!
Dotaz prostřednictvím formuláře
+49 (0) 8861 2501 0
sales@ept.de
Pak nás prosím kontaktujte!
Dotaz prostřednictvím formuláře
+49 (0) 8861 2501 0
sales@ept.de
