Vzhledem k vývoji senzorů a představené architektuře E/E se objemy přenášených dat stále více přiklánějí k vysokorychlostnímu přenosu, který závisí především na řízení impedance konektoru. Pokud tato impedance kolísá, dochází k rezonancím, které zase vedou ke ztrátám při přenosu signálu. konektor přitom kvůli své geometrii vždy představuje potenciální riziko kolísání impedance, které je způsobeno mimo jiné změnami materiálu nebo geometrie. Impedance je

totiž určována indukčními a kapacitními vlastnostmi, které závisí na velikosti, uspořádání a konstrukci pinu. Negativní vliv mají zejména změny průřezu, a proto je nutné je co nejvíce minimalizovat. Kromě toho mohou mít negativní vliv i dielektrika (elektricky slabě vodivé nebo nevodivé látky) v blízkosti signálové dráhy, a proto je stejně důležitý výběr správného materiálu izolačního tělesa. Dále dochází také k ovlivnění ztrátami při vazbě, tedy ztrátami v místě kontaktu nože a pružiny. A konečně mohou být kolísání impedance způsobena vyčnívajícími vodivými prvky, které působí jako anténa. Všechny tyto jevy se souhrnně označují jako „insertion loss“ (poměr výstupního signálu k vstupnímu), také nazývaný „vložný útlum“ (vkládací útlum). K tomu se přidává ještě „return loss“ (útlum odrazu – zpětný útlum), který popisuje podíl odraženého signálu k přenášenému signálu.V souvislosti s postupující miniaturizací sestav hraje ochranu proti elektromagnetickým rušením (EMC) zvláštní roli: vysokofrekvenční signály, které při tom vznikají, jsou totiž obzvláště náchylné k rušení způsobenému nežádoucími elektromagnetickými jevy. I ty nejmenší rušení stačí k rozsáhlému zkreslení datového přenosu, nesprávným měřicím signálům senzorů a nesprávným řídicím příkazům – což je scénář, který je z hlediska bezpečnosti naprosto nepřijatelný.
Pomáhá stíněný konektor, protože v sestavě působí konektor vždy jak jako pohlcovač rušení, tak jako zdroj rušení. Součástka může být rušena i jinými komponenty a zároveň sama působí elektromagneticky na okolní součástky. stínění zde oba efekty snižuje přibližně o faktor 100 až 200. 

Klíčové slovo: odolnost. Nárazy a vibrace ohrožují stabilitu přenosu dat stejně jako chemické a tepelné vlivy prostředí způsobené extrémními teplotami, silnými teplotními výkyvy, škodlivými plyny, vlhkostí a nečistotami. povrch kontaktu (kontaktní plocha) rozhodujícím způsobem určuje životnost konektoru, protože během provozu dochází k mikropohybům mezi oběma částmi konektoru, které v dlouhodobém horizontu vedou k oděru povrchu, a tím ke zvýšenému přechodový odpor (přechodovému odporu) a následně k méně efektivnímu přenosu signálu. Kvalitní a odolný povrchová úprava kontaktu (povlak kontaktů) pomáhá tento oděr povrchu snížit na minimum.
V kontaktním systému se osvědčuje oboustranná lišta typu „zásuvková lišta“, protože v každém okamžiku je zaručen vždy jeden kontaktní bod, a to nezávisle na vnějších vlivů. Ještě robustnější je „hermafroditní“ kontaktní systém, protože kontakty se při zasunutí vzájemně proplétají a zajišťují tak maximální spolehlivost kontaktu.

Vzhledem k omezenému montážnímu prostoru v automobilech je pro senzory a řídicí jednotky málo místa, což zase znamená, že u konektorů (konektor) je třeba při stejném nebo dokonce vyšším výkonu ještě více zmenšit rozměry. Ideální je pro to technologie povrchové montáže (SMT), protože na rozdíl od technologie lisování (technologie press-fit) umožňuje výrazně menší rozteč (rozteč) a oboustranné osazení desky plošných spojů. 

Tendence montovat do sestav stále více a stále menších konektorů má za následek, že se prodlužují řetězce tolerancí a konektor musí kompenzovat stále větší tolerance jak při montáži, tak i během provozu. K tomuto účelu již existují konektory, které dokážou ještě lépe tlumit nárazy a vibrace.